Učící mánie ve vlaku. Dneska jsou studentské volby a účast docela fajná. Před sborem si kupuju Respektoš a Barry mě asi přesvědčil, že to jeho Zabíjení posvátného jelena bude první horor, na který se dobrovolně kouknu. Podzimní počasí fakt nechápu. Po cestě domů leje jako z konve a u nás zase svítí sluníčko na plné pecky. Tahle obálka Respektu je ta nejkrásnější a zároveň nejsmutnější, jakou jsem zatím viděla. Večer se snažím pochopit, jak to že jsou v Africe tak krásné hory o kterých vůbec nevím a zjišťuji, že opravdu jediný cíl, který tento týden mám, je - přežít ho!