Dneska vyrážíme směr Cáchy, ale až tam nedojedeme (nebo možná?) ... ve vlaku stíhám napsat pár pohledů ... počasí se moc netváří, ale my jsme odhodlaní ... v malém městečku Alsdorf, kterým peloton prosviští za 10 sekund jsou už tři hodiny předem všichni nachystaní, ulice vyzdobené, místní si z toho udělali jednu velkou party a dobrovolníci mají tyhle skvělé vesty ... před každým domem mají nějakou výzdobu, někde kolo, někde jen tři kusy látky spínacími špendlíky spojené do francouzské vlajky, úžasné ... zabrali jsme místo u chodníku a čekali ... a za dvě a půl hodiny to konečně přišlo. Nejdřív jelo strašně moc aut, další a další auta, spousta motorek a pak přiletěl balík. Mohli jsme ho vidět, jak se přehoupl přes obzor, živelná vlna po celé šířce silnice se valila přímo k nám, prosvištěla obrovskou rychlostí a byl konec. Ten okamžik bych mohla prožívat pořád dokola. ... jedeme ještě na skok do Cách, když už jsme tak blízko ... udělalo se krásně a Cáchy jsou prostě nádherné.