Sídliště je takový "pětník", pořád stejná místa, pořád stejné domy, pořád stejní lidé..A přece jsem ráda, že to tak je..Někdy je malé, těsné, jindy mi přijde obrovské a neosobní..Ale je to můj domov, můj "pětník", na kterém se otáčím na patě den co den..Zdravím Wol a pečeme buchtičky, vaříme krém, následuje chvilka "psycho" ve sklepě..Odpoledne jsem zachytila poštolku, žije tu s námi spousta zvířat, dokonce i dravci, jak vidíte..Rexík a jeho kámoš..Večer, s výhledem na naše Beskydy, tam někde jdou teď taky spát naši rodiče..