Děti včera večer odjely na hory a my s Kubíkem jsme osiřeli..Je mi po nich tak smutno, že jsem ráno zaspala a po dlouhé době mě z postele muselo vytáhnout až ostré sluníčko..V předsíni mě čekal vzkaz od Lucky, abych nezapomněla na myšičky..Ale jak bych mohla? Mini hlasitě píská, hned jak mě zmerčí:-)..Zapínám PC a hned vím, že na učení Lucka zas neměla čas:-)Konečně je tu FV -mé oblíbené čteníčko, nevydržím až domů a čtu si už venku..Cestou na odpolední potkávám "smutek" a uvědomuju si, že za pár dnů jsou tu dušičky..A vůně listopadek mě dorazila úplně..Smutno, už aby bylo zítra..Namlátím řízkům:-) Tak takhle to vypadá večer před mým odchodem..Spěchám a krátím si cestu místy, kudy se to nesmí, pozór, nebo mě přejede autobus č. 41!!..