Dopoledne cesta za klientem do nedaleké vesnice. Cestou krátké zastavení u řeky na tři fotky (světlo mdlé, ploché, ale WOL je výzva:) V poledne zpět v kanclu. Klienti, psaní, psaní. Válí se mi tu zvonek. Vezmu ho domů místo elektrického... Za ten nápad oslavně tančím. Obrázky mých dětí v kanclu mi vylepšují náladu. Kdysi jsem nevěřil, že obrázky dětí mohou opravdu dělat radost. Během dne mi stále v hlavě leží první věta z hodiny právní filosofie: "...právo a spravedlnost spolu nesouvisí." Řekl bych, že když se potkají, tak náhodně... Večer si před odpadnutím do betle prohlížím reliéf na našem domě. Nikdy jsem ho moc nevnímal. A zvonek - už je doma...