Když se tak dívám za okna a na mobil, nechce se mi z pokoje ani na krok! Nakonec je to ale krásně fotogenické ráno a zjišťuju, že je mi v tomhle počasí náhodou vlastně docela dobře. Rozhodně mi to dělá tak nějak líp, než léto. Zvláštní. Dneska to v redakci docela uteče, volám se starostou, pak naháním druhého... tolik hovorů jsem neuskutečnila snad za celý měsíc. Jdu do terénu, kolem ZUŠky a zase zpátky. Jsou čtyři hodiny, venku už se začíná pomaličku stmívat a já opouštím budovu. A protože jsem velká holka, koupím si tuhle mňamku, co jsem strašně dlouho neměla. Unavenost mě poutá do postele až do večera.