Moje tornádo mi odjíždí (ale zítra se zase uvidíme, muhehe). Já uklízím byt, i když přes ty křeče je to fakt heroický výkon (nemám jediný kapky, co mi zabíraly). Na autobus musím jít do Dědic, protože si prostě pamatuji normální jízdní řád a ne ten prázdninový a prostě se nemůžu podívat, jestli skutečně jede! Alespoň dýchám čerstvý vzduch a vzpomínám - na té houpačce jsme trávili léto s partou, když mi bylo asi jedenáct. Najít si kalhoty, které by mi vyhovovali? Nemožné (zatím). Beru ovoce, konečně mám Algifen! Nakapu, zapiju a žiju! Teda spíš jen sedím a jsem úplně mimo. A Peťa dneska trošku taky :( nevadí, zabojuje o bronz!