Opět jsem to já, kdo musí pryč, když ten druhý má ještě půlnoc. V práci připravím škrtací program na další týden, udělám propagaci, a pak už jen sleduju, jak se šéf s technikem snaží opravit pumpu na Kinotonu. Ta věc patří spíš do muzea, ale tím spíš je to zajímavé zpestření. Potom jedu na trénink s Piotrem, který nás přijel namotivovat z Kanady - David dělá kraviny, jako obvykle :) A pak opět mířím "domů", kde děti školou povinné opět studují nějaké děsně záživné věci, z nichž umírám, když slyším třeba jen pár slov. Baví mě na tom, kolik z toho člověk v praxi využije - totiž nic.