Václavák je ráno docela prázdný. Jdu na pochůzky, než vyjedu směr kancelář. "To si takhle sedíte na listu a myslíte si, že jste v bezpečí, že vás nikdo nevidí. Chyba lávky, žába vás vidí!" Moucha mi připomněla dětství a Včelku Máju, co jsme měli na kazetě. V práci to dnes bylo šílené a zdaleka to nekončí. Jedu na pochůzky, takže zařizuji, nakupuji a motám se ve výru velkoměsta. Domů přicházím až večer a stejně ještě zařizuji další nutnosti. Až jsem si uhnala nepříjemnou noc plnou bolení břicha.