Snídaně na Náplavce je skvělá. Nesu si plný košík dobrot a spěchám k domovu. Musím vyrazit na cestu do Kostelce. První mě tam vítá neuvěřitelný mazel. Neznáme se, ale to je prostě maloměsto :-) Po mém příjezdu se zjevila Terka s prací pro každého. Pohledu do garáže Vás ušetřím, ale napovím, že auto tam stálo naposledy, když jsem byla tak o polovinu mladší. Každý tam má své krámy a auto stojí před garáží :-) "Pojď sem, já si tě pomuchlám." říká při příchodu i odchodu ta nejlepší skoroadoptivní tetička Janička. Tak, jak se kdysi ona skláněla ke mně, tak se dnes skláním já k ní a nejen pro její výšku :-) Večer se bavím s rodiči a oslava končí.