Mari nás mají napsané na zdi. Jsem turista, protože mám tendenci fotit všechno... jenže pak mi dojde, že to, co moje oči vidí neskutečně krásné, stejně mobil nezachytí a nepřenese k lidem. Tak si to užívám jen na vlastní oči, s láskou po boku. Počasí nám přeje, dáme jednu borůvkovou Černou Horu na Náplavce, potom projdeme polovinu Prahy, dáme kafe a projdeme další polovinu Prahy. Jdeme na vyhlášení Fotografa roku 2015. Je to skvělý pocit, vidět takhle viset svoji fotku na zdi v galerii, s vědomím, že jste (něco) vyhráli! Jsem moc šťastná!!! :) Projdeme další spoustu kilometrů (já v balerínkách), než začínám k večeru na Žižkově pomalu plakat bolestí a únavou... Vím, že ve skutečnosti jsme neprošli ani polovinu Prahy. Ale bylo to neskutečně moc kilometrů, to vím jistě! A co nevím, je to, proč jsme si proboha tedy kupovali celodenní lístek na MHD, když se vlastně všude dostaneme po svých a přitom to tu neznáme. To byl zase jednou den s velkým D... :)))