Ráno sluníčko, takže jsem se courla až do Bonnské nemocnice, kde jsem se snažila tvářit, že provádím supervizi svého mladého německého kolegy; ten se ale mazaně tvářil, že jsem přijela proto, aby se ode mne něco naučil...takže nakonec opravdu většinu informací studijnímu týmu odvyprávím sama...6.7. letiště Kolín nad Rýnem/Bonn se nelišilo od jiných, takže mě prohlídli durch full body scannerem, poté sundali boty a pak jsem se mohla propadnout, když se na světlo vyjevila jedna ponožka žlutá a druhá ponožka modrá....jako to mi fakt nemuseli dělat a už vůbec ne mi osahávat chodidla, když jsem lechtivá a mám ke všemu puchýře; to pak opravdu nevíte, jestli se smát nebo brečet! 8.nástup duchů do airbusu a nakonec 9.transfer v Berlíně. to kafe, nebo spíš ten ropný produkt, co je v kelímku, mělo být cappucino!!