Svítí na mě sluníčko a nejede mi tramvaj. Možná tady někdo na tu trojku čekal celou noc, až si musel pořídit křídla. Fortuna má ještě židli ve vchodu. Raději bych jela na kole, ale nemohu, po práci mám sbor. Sport mě ale neminul. V práci mě zdrželi tak dlouho, že jsem musela celou cestu na tramvaj běžet. Náhodou jsem doběhla, když ta má dovírala. Děkuji paní tramvajačce, co se jí mě zželelo a mi ještě otevřela. Vydýchávám jak se dá a snažím se spočítat, jak moc jedu pozdě :-( Na sboru nasazujeme cedulky a učíme se s novou sbormistryní. "Já vás obdivuji. Vy neslyšíte, ale přitom zpíváte." komentovala, jak jsme nepozorné. Bude s ní rozhodně zábava a ona si s námi také užije své :-) Rozcházíme se za tmy, ale ještě musím zajít koupit chleba.