Práce, práce, samá práce. Štěstí, že už je pátek. Sedám na kolo a spěchám domů. Jedu s Ondrou kouknout na foťáky a vysvětlit mu, něco k zrcadlovkám. Při západu slunce jsme se pak přesunuli do restaurace a povídali si až do noci. Mé předsevzetí, že dnes půjdu brzo spát, vzalo za své. Na metro jdu později, než jsem chtěla, ale i tak je to pohoda - prostě fajn večer. Jen to ráno bude těžké...