Samozřejmě jsme hned oslavili i Silvestra. U Věrči už nás čeká připravený pelíšek. Bylo ale děsné dusno a ani krteček nám nepomohl ke klidnému spaní. Věrča s Robertem slavili déle, tak i déle a lépe spí (a ne, Robert není ten plyšák) :-) Rozhodli jsme se, že si ještě užijeme stav ve vodorovné poloze. Míša nám u oběda ukázal své kuchařské umění a udělal okurkový salát. Já dělala druhou zálivku (svou první, dle návodu na pytlíčku). Oba jsme slavili úspěch :-) Po obědě je čas se rozloučit. Míša mě doprovodil na nádraží a loučíme se s přáním, aby vlak na Masaryčce zvládl dobrzdit :-D Zvládl to, a tak si ještě přečtu pár řádků na dobrou noc - opravdu pár, pak usínám, jako špalek.