Sluníčko se jen pomalu probouzí ale já už se chystám do práce.Foťáček nechám doma ,nevidí to rádi ,když v tam fotím:-((Brzy jsem odjela, brzy jsem se vrátila:-))Máme na zahradě neodkladnou práci ,a tak se do ní s Lubou s vervou pouštíme...zatracená "zkurvená" práce ,vono to nepracuje:-((Hurá, pracuje to,slavíme úspěch:-))Ulomcovaní po té dřině na zahradě jedeme do Chomutova,máme zde neodkladné povinnosti.Bolest bodá jako dýka ,život se otočil naruby,vše se mi řítí k nohám,nic není jak má být:-((Musím to ustát,vrátit život do reálu,je tu ještě co vidět,život má stále co nabídnout jako tato výkladní skříň.Unavená s hlavou pod keřem růží odpočívám.Den se nachýlil a já se dívám do ohně krbu našeho domova a jsem vděčná za to ,že tu na ten život nejsem sama.Jsme dva a to je hodně.