Mokré ráno. Lidé se choulí pod deštníky a snaží se co nejlépe ukrýt před deštěm a vločkami. Jak se tak stává, kvůli pádu paní při vystupování/nastupování, právě přestaly jezdit tramvaje. S Kristý se pak vydávám do Kobylis, kde už regulérně chumelí. Jsme obě promrzlé, rychle vyřídíme výběr mých brýlí a snažíme se neztratit dobrou náladu. Z chumelenice je opět liják a dokonce i já jsem už vytáhla deštník. Naštěstí se počasí umoudřilo, alespoň abych odjela v klidu domů. Modré zákoutí sousední firmy je umocněno zrcadlením. Jsem líná, dnes tu jednu stanici nedojdu, ale svezu se tramvají. Doma loupu brambory a těším se na placičky.