Ráno standartní kávička od hodné paní uklízečky v jídelně místního družstva, u které mě v předvánoční čas pobavila svíčka s velikonočním motivem.
Na práci jsme dneska měli celkem klid a šero zataženého dne trochu rozsvítilo jen to, že všude kolem uprostřed prosince něco kvetlo. I když v Koryčanech je toho vždycky docela dost a tak je fuk, jestli je na práci klid - člověk je stejně unavený. Práce nám před časem ubylo, když šla v době hospodářské krize k šípku nábytkářská velkofirma Koryna a zbyly z ní jen téměř prázdné haly, kde se dnes už pod jinou firmou vyrábí jen dvířka pro skříně...
Domů jsem se každopádně dostal až celkem pozdě (za tmy začínáme, za tmy končíme) skoro prázdným busem a doma jsem si užil to, že mám celkem uklizeno, protože moje nejdražší ráno před odjezdem vždy ustele tak jak já nikdy a umyje mi nádobí. No nejsem já šťastný člověk? ;)