Ve dvě ráno jsme s hrůzou zjistili, že je, kolik je. Šupem spát. K pozdní snídani mám zbylé uleželé chlebíčky, mňam :-) Můj starý nábytek poputuje do světa a někdo ho na to musí připravit. Návody jsem kdysi sice dala s nábytkem do správných krabic, ale šroubky a spol. je třeba rozdělit. A tak posiluji s nábytkem, abych se dostala k návodům/seznamu příslušenství a hraji si na popelku. Vše perfektně sedí. Před večeří táta získává letní sestřih a po večeři už bych měla vyrazit do Prahy. V autobusu jsem si sedla hned u řidiče, aby se mi neudělalo špatně - a že by občas byl potřeba spíše tank, na ten slalom po středočeských okreskách. Zlatá stověžatá matička... už jen neusnout v metru a hurá domů na dortík a do postýlky.