Podzim, jako vyšitý. Spadané listí, poslední květy, rosa, duby... V práci si myslí, že bylo dost topení, a tak využívám pomoci mého kamaráda. Ještě ho vypnout, rozloučit se se stroji a jdu na procházku. Nějak mě ten podzim netěší. Labuti jsem nedala nic k jídlu, a tak i ona znechuceně odplouvá pryč. Je tady podezřele prázdno a nalezení mrtvého divočáka v řece mi nálady nepřidalo. Jdu domů a těším se na zítřek.