Jenže výlet se nekoná. Celou noc jsem prokašlala kvůli svědění v krku a vůbec mi není dobře. Ach jo, a venku je tak krásně... Po nějaké době vzpamatovávání do sebe dostávám snídani, která měla být svačinou na výletě. Po poledni se konečně převlékám do domácího oblečení a o nějakou dobu později kuchtím lehký oběd. Je mi lépe, ale k večeři ještě uvařím bramboračku, ta je vždycky dobrá. Kdo se dobře dívá, pozná, že jsem zapomněla přidat brambory :-) Na víkend ale musím být fit a domluvit se se Simčou, jak vše provedeme. Ještě chvilka pohody u pohádky a hurá do hajan.