A zase platí, že dnes přijdu až zítra - a opět kolem třetí :-) Jenže, jak mohu odejít dříve, když se bavím s tak příjemným párem, jako je Honzík s Kubou... Dostat se z postele byl nadlidský výkon a kupodivu je mi vlastně celkem dobře, i když to tak moc nevypadá. Na trhy vyrážím pozdě. Ale i tak se našla spousta dobrůtek, kterým jsem neodolala. Okolní restaurace mají ještě zavřeno a mně přestává být dobře. Kdyby to ale bylo tou oslavou...kdepak, něco na mě leze. Z posledních sil jsem uvařila polévku s hlívou a doufám, že bude zázračná. Večer ještě prolévám tělo kýblem čaje, ale stejně mi není moc dobře.