Jak se říká tomu dni, když ráno nabouráte do dveří, dvakrát se vracíte ze zastávky zpět domů, jednou pro mobil, po druhé pro deštníky, ujedou vám tak včasné spoje, v buse se vám foťák skutálí přes půl autobusu až ke dveřím (naštěstí zavřeným) a snídaně se vám v tašce rozbije na deset kousků? Myslím, že den blbec :-)). Takže zbytek dne už raději nic důležitého nedělám. Honzovi dorazí další zajímavá zásilka z Číny a my jen přemýšlíme, jakou výbušninu to asi doma vyrábí :-)). Déšť, sladké pokušení a svěží jarní zeleň. A nakonec příjemné překvapení ve schránce - hola hola, Kuba volá :-)!