Život na planetě Zemi očima jejích obyvatel

následující denright arrow 55 týden ..,, konec,, týden kdy jsem smutná - 29. 1. 2014
Sdílet týden
photo

29. 1.Středa

photo

30. 1.Čtvrtek

photo

31. 1.Pátek

photo

1. 2.Sobota

photo

2. 2.Neděle

photo

3. 2.Pondělí

photo

4. 2.Úterý


Celý rok 52 týdnů jsem fotila i mojí maminku jelikož jsem si jí vzala z LDN a do posledního dne jsem se o ní starala a dala jsem jí důstojný odchod krásných nedožitých 83 roků mamka byla po mrtvici a 3roky ležela je to pro ní vysvobození umřela tichounce ve spánku a se mnou doma ♥ Jen svíci hořící a hezkou kytici Ti na hrob můžeme dát,chvíli postát a s láskou na Tebe vzpomínat.......................je to týden a pořád Vám jí něco připomene v srdíčku zůstane na vždy ....je plno věcí zařídit zvládnout fungovat dál .....
Komentáře

Musíš být přihlášen, abys mohl přidat komentář.

Přihlášení Registrace


9. 2. 2014 9:40:30
Když jsem četla tento týden neubránila jsem se pláči.Moc dobře vím ,jaká je to bolest přijít o někoho blízkého a ta prázdnota je hrozná.Mě tatínek zemřel ve svých 43 letech po tragické události v dole.Maminka zemřela náhle v 57letech a můj syn se mi nevrátil ze služební cesty ve svých 22letech:-((Ty ses o maminku skvěle postarala a ona cítila Tvoji lásku:-)Dožila se díky Tobě skvělého věku a hlavně důstojně!!Mamince se nyní ulevilo.Přeji Ti ,aby si bolest a prázdnotu překonala a žila spokojeně ,protože maminka se má už dobře.Zdravím Mirka
6. 2. 2014 10:01:14
.......Děkuji Šárko a Zdeňku........ještě mě pořád rozhodí každá blbost .....všechno dát pryč, najednou mám nějak moc času a nic nestíhám ,dám si se Sábou dovolenou a pak práce ...nejen že šlechtí, ale taky už musím myslet na důchod:-) kdo mě bude živit po 62 to je věk kdy já bych měla jít cca do důchodu...:-)) zdravím mějte se hezky únor je krátký a v březnu bude dobře Jana♥.
6. 2. 2014 0:47:58
Jani, kdo ještě nezažil, asi těžko najde pravá slova útěchy..Mamince už je hezky, její trápení skončilo..ale zůstalo po ní totální prázdno a žal..Bodejť, za poslední měsíce jsi ji měla úplně nejblíž..Asi nevymyslím nic moudřejšího, než desítky lidských generací přede mnou..Chce to moře času..Jednou to bude bolet míň, smíření se ztrátou jediné maminky přijde..Vždycky jsem si jako holka ani nepřipouštěla, že rodiče jsou taky smrtelní a jednou odejdou a já už je nikdy neuvidím..a zůstanu na světě bez nich..sama..Jsi pro mně na Wol největším vzorem ze všech, po lidské stránce..Jsi asinejobětavější holka, co znám a moc Ti přeju, ať jsi šťastná, máš Sabinku, musíš to překlenout, nejbližší Ti pomůžou..Ahoj, zlato, drž se a hodně sil a zdraví, jsem s Tebou..Šárka..
5. 2. 2014 19:28:30
Jano, soucítím s Tebou. Jsi jistě naplněná rozporuplnými pocity, na jedné straně to je pro Tvou maminku vysvobození a už ji nic nebolí a bolet nebude. Na straně druhé to je maminka a tu má každý jenom jednu. Udělala jsi pro ní naprosté maximum a zajistila důstojně její poslední dny s rodinou, všichni jsme to tady s Tebou celý rok sledovali. Kdybychom jednou, až budeme čekat s mincí v kapse na převozníka, měli také takové štěstí. Máš za to můj (a vím jistě, že nejen můj) hluboký obdiv a pokorně před Tebou smekám. A maminka bude žít dále v srdcí všech, kteří si na ní vzpomenou a nezapomenou. Dala jsi tomuto smutnému týdnu nostalgický nádech, které se k němu myslím hodí. Jistě více, než černý rám. Nemohu napsat, že se mi to líbí, to by v kontextu k obsahu nebylo to pravé. Řekl bych, že jsi své pocity v tomto týdnu zobrazila a vyjádřila mistrovsky … a já tomu tleskám. Jano, drž se. PS: maminka Ti zemřela na můj svátek … to mne rozesmutnilo ...


následující denright arrow 55 týden ..,, konec,, týden kdy jsem smutná - 29. 1. 2014