Ráno vybrat tu správnou kuchařku, z ní ten správný recept, napsat seznam ingrediencí a dojít vše nakoupit, než se Ivuška objeví ve dveřích. Vánoční stromečky se válí u popelnic a staré paneláky zdobí nejen nová fasáda, ale už i milostné vzkazy. A takhle to dopadá, když se dvě blondýnky pustí do vaření. Vaříme málo kdy, ale když, tak to stojí za to! Ale ani sebelepší oběd nedokáže, co do zážitků, přebít Ivušky dopis domů z tábora z roku 88. Zoufalé a týrané dítě v koncentračním táboře by se za něj nemuselo stydět :-). Věty typu: "brečím ráno, v poledne i večer" a "nenechávejte mě tady" zapříčiní takový záchvat smíchu, že sotva lapám po dechu a ani se pak večer nedivím, když se dostaví silná bolest hlavy - tohle na ní už bylo prostě moc :-D!