Administrativní pracovnice Milada Bursíková z Prahy aktuálně hledá nové zaměstnání a my nepochybujeme, že uspěje. Milada je velmi pilná a činorodá a žádný zaměstnavatel jistě nebude litovat, když se zapojí do jeho týmu. Tento týden tráví převážně doma, uklízí po Vánocích, dohání resty, aktualizuje své CV, krmí ptáčky a všechno to fotí. Týden je příkladem dokumentu běžného života, kdy se vlastně nic moc neděje, ale v životě se počítá každý den, každá hodina, každá minuta. Vše co se stane je jen jednou a nic nejde vrátit … jen zaznamenat v deníku WoL. Děkujeme Miladě a držíme ji palce s hledáním nové práce.

Ajťák Michal Lepší z Klatov je členem projektu Week of Life od roku 2016 a má v něm celkem 164 týdnů života. V poslední době přidává týdny jen občas a tak se dnes podíváme, jak se mu žije. Týden je z počátku ledna, kdy Michal vzal rodinu do zimní pohádky na Javorné a opravdu, panuje tady nádherná pohoda a klid. Možná právě tohle je ten nejlepší recept proti aktuálním problémům společnosti, prostě utéct někam, kde je svět ještě normální. Aspoň na týden, protože jsou věci, před kterými člověk neuteče. Každopádně je tento týden hotovým balzámem na duši a my za to v redakci Michalovi děkujeme.

Už dávno víme, že Marek Velechovský z Nymburka je nejen skvělý učitel, ale také fotograf. Jeho týdny jsou velmi kvalitní také z reportážního hlediska a nyní se rozhodl, že nám předvede jaká technika je nutná k pořízení kvalitní reportáže. Jen se na to podívejte sami a možná vám také nad poslední fotkou týdne poklesne brada, až uvidíte ten špičkový růžový foťák, vypůjčený od Adinky. No, je to tak … k pořízení skvělých fotek není vůbec nutná drahá profesionální technika, mnohem důležitější je správné vidění světa. Marek to zde krásně demonstroval a my mu za to v redakci děkujeme.

V posledním výběrovém týdnu Vasila Chymčáka jsme komentovali radost z uvolnění po jarní karanténě a v tomto výběrovém týdnu lze jen konstatovat, že další uvolnění je v nedohlednu. Zatím si nezajdeme ani k holiči ani s kamarády do hospůdky a běda když se dítěti rozpadnou boty a má číslo nohy větší než 40. Vasil po celou dobu dokumentuje svůj život výrazným stylem s nezaměnitelným rukopisem a ve vynikající reportážní kvalitě. V týdnu je zachycena naděje blížícího se jara a také zde naleznete střípky kontextu s dalšími WoLáky. Tato sounáležitost je jedním z výrazných prvků projektu a máme z toho v redakci radost, stejně jako z tohoto skvělého týdne.

Dnes sáhneme ve výběru redakce k osvědčené kvalitě a podíváme se, jak život plyne dělníkovi Milanu Maxovi z Husince. Víme, že pracuje ve stavební firmě, která má v zimním období pauzu, ale v Milanových týdnech to není vůbec vidět. Když už nechodí do práce, tak stále něco staví a buduje tam, kde to je potřeba a v jeho týdnech je krásně vidět, jak mu to jde od ruky. Milan se prostě nezastaví a přitom všem si stihne také užívat vnoučat a rodiny a života vůbec. Když k tomu ještě přidáme otužování ve volné přírodě, nezbývá než vyslovit hluboký obdiv a díky za jeho skvělé příspěvky do projektu.