Již mnohokrát se potvrdilo, že v jednoduchosti je síla a přesně tu lze najít i v novém týdnu Jiřího Hrdličky, nazvaném „Obyčejně všední“. Jiří zaznamenal týden kluka, který chodí každý den do práce, má přítelkyni, stará se o psa a taky si občas rád „zablbne“ s foťákem, aby svému životu dodal trošku té šťávy. Týden je upřímný jak svými fotografiemi, tak i tím, co světu sděluje.

Jan Topinka se se svým „střípkem života“ objevil na Week of Life již po osmé a i tentokrát dal najevo, že jeho týdny jsou nejenom zárukou kvality, ale že se u nich člověk i příjemně pobaví. Proto jsme dnes bez váhání zařadili do Výběru redakce právě jeho týden, ve kterém opět dokazuje, že si s fotoaparátem rozumí a že se nebojí nahlížet na svůj život z různých úhlů pohledu.

Každý týden, který se objeví ve Výběru redakce má v sobě kolikrát něco, co se jen těžko vyjadřuje slovy. Stejně je tomu i v případě týdne Romana Jirků. Po fotografické stránce Roman odvedl velmi dobrou práci a navíc do svých fotografií zakomponoval i právě to něco navíc, které zaujme a způsobí, že si týden prohlédnete s chutí ještě jednou. Vstup do Week of Life se Romanovi tedy moc povedl a rádi si počkáme na 2. kolo.

Prvotina Jiřího Jedličky působí v současné záplavě všech těch sněhem poprášených týdnů jako výlet o několik měsíců zpátky. Opak je však pravdou a právě díky jeho “Number 1.” máme možnost nakouknout do života lidí, kteří Vánoce a poslední den v roce sice tráví na prkně, ale nezdolávají jím zasněžené vrcholky hor, nýbrž divoké vlny oceánu. Jiří k nafocení svého týdne přistoupil poctivě a z jednotlivých fotografií je i patrné, že ho objevování australského pobřeží a kultury jemu vlastní baví. Už se těšíme, až se s ním vydáme i na plavecký trénink.

Naše ruce a gesta na nás leckdy prozradí víc, než bychom si třeba kolikrát přáli, a vůči našemu okolí umí být jak cukrem, tak i bičem. V každém případě se jedná o část lidského těla, která hraje v našem životě důležitou roli, a proto si ceníme toho, že se na ni ve svém prvním týdnu Gabriela zaměřila. Je zřejmé, že se musela nad každičkou fotografií zamyslet, aby měly jednotlivé dny hlavu a patu, a konečný týden byl srozumitelný. Nesmíme opomenout ani černobílé zpracování, které bylo v tomto případě skvělou volbou.