Marshal z Višně patří mezi členy projektu, jejichž týdny jsou v hledáčku výběrů redakce téměř pokaždé. Platí to také o tomto týdnu, ve kterém autorka mistrně pracuje s kompozici a barvou, kterou odděluje dva protichůdné světy. Jistě není jediná, pro koho je práce více nutnosti než potřebou, ale málokdo to dokáže takto skvěle vyjádřit. Marshal v tomto týdnu měla volno a navštívila rodinu, ve které přibyl nový člen a radost z toho všeho je zde jasně viditelná. Děkujeme ji za nádherný příspěvek do projektu a přejeme, ať má takových pozitivních chvilek co nejvíce.

Byl by to naprosto normální týden Milana Maxy, tak jak ho známe. Výborné fotografie, kvalitní dokumentace pracovních i volných dnů, příjemný a inteligentní humor. Nechybí ani projížďka na motocyklu, pravidelné zavlažování v horkých dnech nebo Milanovo vaření a grilování. Jen ten pátek je takový smutný, to si Milan vzal v práci volno a jel se do Prahy naposledy rozloučit s kamarádem Romkem Hanzlíkem. Věříme, že Romek už tam nahoře vyvolává společnou fotku, pořízenou pohřebním věncem, fotoaparátem, který mu kamarádi poslali a že se u toho královsky baví. Kdoví, možná je anděl vytvořený den předtím na čelním skle Milanova auta po úderu kamene právě vzkaz od Romka, že už ho nic nebolí a všechny bytosti jsou šťastné.

V posledním výběru redakce Eduarda Lisníka jsme mu přáli, aby se brzy vyřešily jeho rodinné problémy. Od té doby zažila rodina dramatickou situaci v podobě vážného onemocnění Lucky a naštěstí vše dobře dopadlo a Lucka už je v pořádku. A zdá se, že se také stabilizují vztahové problémy, protože Šárka s Edou našli společný zájem v cyklistice. Tento výběrový týden to má ostatně v názvu a radostný obsah ho beze zbytku potvrzuje. Oba dva spolu objeli pěkný kus okolí Ostravy a dojeli až do Beskyd v rodičům na Staré Hamry, a to není žádná jednoduchá projížďka. Držíme všichni v redakci Lisníkům palce, ať se jim další problémy vyhnou a oni si užívají života, co to jen jde.

Když Romek Hanzlík koncem března zveřejnil svůj předposlední týden Zdigitalizovaná identita, zamotal nám v redakci docela hlavu. Takové vášnivé debaty se snad ještě nevedly. Fotka skenerem, to už tady vícekrát bylo … ale udělat tak celý set? Zapojili jsme do debaty i Romka, který potvrdil že to je opravdu záznam průběhu jeho dnů, jen prostě ke skeneru artefakty aktuálního života přinášel, místo aby chodil za nimi. Debatu jsme vlastně vedli až dosud, ale Romek ji mezitím opustil a nyní již hovoří někde nahoře s Máchou, Kafkou a svými dalšími oblíbenci. A najednou jsme se všichni shodli bez výhrad … výběr redakce v den Romkova pohřbu patří tomuto jeho výjimečnému týdnu. Romku, měj tam nahoře dobré světlo a občas na nás koukni … zanechal jsi v projektu obrovskou stopu a my na Tebe nezapomeneme.

Jan Vrba … pouhé jméno by stačilo místo popisu dnešního výběru redakce … protože jeho fotografická tvorba je kategorie sama pro sebe a jeho fotografický rukopis je velmi stabilní a rozpoznatelný. Je tomu tak i v tomto týdnu, který se odehrává Za sklem jeho kovotlačitelské dílny, ve které tráví až moc času. Ale ne … je tady také nějaká zábava a odpočinek a to všechno je úhledně zabaleno do pomyslné skleněné krabičky, stejně poetické a křehké jako jeho fotografie. Když si uděláte chvilku času a na jeho černobílý svět s kapkou barevného koření se zahledíte, tak vás Honza provede kouskem svého života a bude vám s ním příjemně.