Jak těžké je asi dokumentovat život, když se člověk musí rozloučit s někým hodně blízkým? Je to velmi těžké, zvlášť s obavou aby to nebylo příliš patetické. Marek Velechovský to dokázal s lehkosti a grácii a přestože si chtěl dát pauzu, tak citlivě zdokumentoval týden rozloučení se svým tátou, které se v tomto týdnu vydal na svou poslední cestu. Možná jen anebo právě proto, že člověk se za své city nemá stydět a vzpomínka i v této formě činí jeho tátu nesmrtelným … vždyť kdo žije ve vzpomínkách, ten nikdy neumírá. Vyjadřujeme na tomto místě za celou redakci projektu Week of Life Markovi upřímnou a hlubokou soustrast.

Dnes se opět vrátíme do vánočního času a podíváme se na Vánoce učitelky z Tetína Šárky Tůmové. Lze je stručně popsat Šárčinými slovy „Štědrý den = super den s rodinou“ a protože už má Márinka jeden rok, bonusem jsou její rozzářené oči a úsměv pod vánočním stromečkem. Týden je opět skvělou ukázkou kvalitní fotografické i dokumentační práce a dozvíme se v něm mnoho zajímavých informací, například že želva na krunýři se sama neotočí, že skvělým dárkem může být také atlas trusu nebo že Křupka má ráda kokosky. Děkujeme Šárce za tento týden a těšíme se na pokračování.

Jak jste letos oslavili příchod nového roku? Asi málokdo tak, jako Vladimír Hudeček, který s manželkou na Silvestra odjel do Mnichova, tam společně nastoupili do letadla a odletěli do Gambie, země úsměvů. Do hotelu dorazili na konci silvestrovské party a na novoroční ráno už se procházeli po prosluněné pláži. Vláďa v tomto okamžiku také odložil svůj obvyklý černobílý formát a tak máme možnost navštívit v tomto týdnu nádherně barevnou Afriku. V současném lednově-pochmurném počasí to je přímo balzám na duši. Však si to také Hudečkovi patřičně užívají. Děkujeme Vláďovi za tento cestovatelský týden, je zde možná první z této nejmenší africké země.

Dnes se opět podíváme do snového černobílého světa Marshal, která neodmyslitelně patří do rodiny projektu Week of Life už více než sedm let. Není překvapením, že její předchozí týden s názvem „153. Řekni vlkům, že jsem doma“ byl v úzké nominaci na výběr a jistě stojí za pečlivé prohlédnutí. Tento výběrový týden s pořadovým číslem 154 je neméně zajímavý a zase, jak je u Marshal zvykem, nepotřebuje slova … protože ona vidí svět tak, že její obrazy k divákovi hovoří samy. Chce to chvilku klidu, dobré kafe a možná kalíšek Republiky a bude to lepší zážitek než nabízí televize v hlavním čase. Děkujeme.

Projekt Week of Life funguje již přes deset let a můžeme tak mít pocit, že nás už nemůže nic překvapit. Jenže pak přijde týden, který nás vyvede z omylu. Ono těch týdnů vlastně bylo více. Člen redakce Zdeněk Kamrla svoji poctivou dokumentací pravidelně zachycoval, jak jeho táta nejednou dokázal bojovat o svůj život. Jenže každý víme, že můžeme vyhrát spousty bitev, ale jednou přijde souboj poslední. Ten přišel na konec roku 2019 za světel ohňostrojů a my se musíme hluboce uklonit za to, jak Zdeněk dokáže i v takových situacích zachytit emoce své i jeho blízkých, ale hlavně za to, že byl svému tátovi tím nejbližším spolubojovníkem. Upřímnou soustrast za celou redakci. Zdeněk Dvořák.