Patrik Eliáš

Patrik Eliáš

Pro historicky první rozhovor sekce WoL interview jsme vybrali Patrika Eliáše, vedoucího útočníka New Jersey Devils. S projektem Week of Life má mnoho společného - i on má české kořeny a dnes žije a pracuje v USA, ale také se jako vyslanec dobré vůle Českého výboru pro UNICEF snaží pomáhat druhým.

NAROZEN KLUB STAV   13.4. 1976 V TŘEBÍČI NEW JERSEY DEVILS ŽENATÝ, MANŽELKA PETRA - Svou profesionální kariéru začal na Kladně v roce 1992 - V roce 1994 byl draftován ve 2.kole jako 51.hráč (New Jersey) - V týmu Ďáblů odehrál již čtrnáctou sezónu a je jeho klíčovým hráčem a vůdčí osobností. - Vysloužil si přezdívku "pán prodloužení" díky jeho vynikající schopnosti rozhodovat zápasy v prodloužení a kapitánské "C", které nosil na dresu v sezóně 2006/2007 - V sezónách 1999/ 2000 a 2002/2003 získal Patrik Eliáš nejcennější hokejovou trofej - Stanley Cup. - Reprezentační dres České republiky Patrik Eliáš obléká již od osmnácti let, kdy v roce 1994 nastoupil na juniorském mistrovství Evropy - Mezi úspěchy v národním týmu patří bronzové medaile z MS ve Švýcarsku v roce 1998 a OH v Turíně v roce 2006. - Na Olympijských hrách 2010 ve Vancouveru vedl Patrik Eliáš národní tým jako kapitán. - Od roku 2006 Patrik Eliáš pořádá letní hokejovou školu, která se koná v Ice Vault Areně, Wayne, New Jersey. - Od roku 2006 také působí jako vyslanec dobré vůle Českého výboru pro UNICEF ÚSPĚCHY All-Star Team (EJC 1994) Bronzová medaile MS 1998 Švýcarsko Vítěz Stanley Cupu 2000 Vítěz NHL Bud Light Plus/Minus (2000-01) Vítěz Stanley Cupu 2003 V sezoně 2006/07 byl kapitánem New Jersey NHL All-Rookie Team (1997—1998) NHL All Star Game 2000 Nominace do NHL All-Star prvního týmu (2000-01) NHL All Star Game 2002 Bronzová medaile ze ZOH 2006 Turín Držitel Zlaté hokejky za sezónu 2008/09

1) Vybrali jsme si tě pro první číslo z několika důvodů najednou, ale ten jeden hlavní nás spojuje nejvíce. Week of Life je český projekt, který našel v Americe partnera a ten mu umožnil to, co v jeho zemi nebylo možné - rozvinout se a růst. I ty ses narodil v České republice, dokonce ještě v tehdejším Československu, a Amerika ti pomohla rozvinout se a růst. Jak ty vidíš tento fakt, co tobě Amerika dala?

Dala mi určitě větší samostatnost, přestože jsem předtím působil na Kladně, což bylo od mého domova na české poměry daleko. Přechod do jiné země, kde se mluvilo cizím jazykem, kde je větší soutěživost a jiná mentalita, byl pro mě určitě velkou výzvou. Ale nebyla to jen Amerika, ale také přímo NHL, kde se člověk má pořád co učit.

2) Pokud se nemýlím, jsi v Americe už více jak 15 let. V New Jersey hraješ svou čtrnáctou sezónu. Je to půlka tvého produktivního života, to už člověka hodně změní, nasaje jiné zvyky, obyčeje. Kde jsi více doma? Dovedeš si představit, že se jednou vrátíš?

Srdcem jsem pořád Čech, tedy spíše Moravák:-), ale musím se přiznat, že čím jsem starší, tím víc mě to táhne domů. Na druhou stranu je pravda, že jsem si na Ameriku za tu dlouhou dobu zvyknul. Způsob života mi tady v mnoha směrech vyhovuje a určitě nepostrádám některé české vlastnosti jako závist.

3) Pojďme ještě skočit trochu zpět, jaké byly tvé začátky v USA?

Neuměl jsem anglicky a byl jsem najednou daleko od všeho. Ta vzdálenost byla obrovská ve srovnání s tou mezi Třebíčí a Kladnem, na kterou jsem si ve svých 14 letech těžko zvykal, ale tato zkušenost mně trochu pomohla v mém přechodu do USA. Měl jsem štěstí na spoluhráče a lidi kolem hokeje, kteří mě v prvních letech neuvěřitelně pomohli.

4) Jeden z dalších důvodů, proč jsme si tě vybrali do prvního rozhovoru, jsou tvé aktivity pro světovou organizaci UNICEF. Week of Life není jen pouhý internetový projekt, WoL je také skupina lidí, kteří chtějí dávat. Toto nás také spojuje. Pověz, jak se stane, že sportovec, který má na starosti jen jediné, a to dávat góly, najednou dostane tak krásnou a nesmírně důležitou potřebu DÁVAT a POMÁHAT druhým?

To jste tu moji práci trochu zredukovali, ale chápu to. K UNICEFU a potřebě pomáhat mě dovedla má špatná zkušenost se žloutenkou, kterou jsem se nakazil, a kvůli tomu bylo málem po kariéře. Člověk si v těchto situacích uvědomí, že v životě jsou důležitější věci než, jak jsi řekl, dávat góly. UNICEF a možnost pomoci jsme s manželkou probírali již v nemocnici a myslím, že člověk, který je v takové pozici, že má možnost pomáhat, by to měl brát jako samozřejmost. I to je jedna z věcí, které mě hokej a Amerika dali - možnost pomáhat druhým.

5) Když se podíváš na Week of Life očima člověka, celebrity, která si spíš chrání své soukromí, dovedeš najít pochopení a důvod, proč by naopak obyčejní lidé měli ostatnímu světu ukázat, jak žijí, proč by se doktor na jedné straně zeměkoule měl dozvědět, jak žije doktor na straně zcela opačné?

Žijeme v době informačních technologií a pojem soukromí se čím dál víc zmenšuje. Každý si pod tím pojmem představuje něco jiného a je na každém z nás stanovit si hranice. Neberu WoL jako nabourání se do soukromí, považuji tento zajímavý projekt spíše za vzdělávací, rozšiřující obzory. Zkrátka komplex informací, který do současné doby patří a má v ní své opodstatnění.

6) Mluvíš o nových technologiích v komunikaci, jak tebe tyto věci zasáhly osobně?

Myslím, že tak normálně, ale první věc, kterou ráno udělám je, že zapnu počítač.:-) Na internetu jsem lehce závislý, s iPhonem srostlý, atd… Všem těmto technologiím fandím a považuji je za převratné, ale i zde platí všeho s mírou. To znamená, že například děti by měly technologie využívat jen v rámci vzdělávání, nejlépe výuky na školách, a nenahrazovat pohybové aktivity a reálnou komunikaci v kolektivu vysedáváním u PC a hraním her.

7) Ještě bych se rád vrátil k UNICEFU. Stalo se ti někdy, že jsi na svých misích neustál své citové rozpoložení, když jsi viděl trpící děti a tolik bídy kolem sebe? Jak tyto věci snášíš?

Jedním z nejsilnějších okamžiků pro mě byla návštěva zařízení pro děti s HIV v Belize, měl jsem problém udržet slzy… A to jsem ještě nebyl ve Rwandě a dalších zemích Afriky, kde je situace mnohem horší. Ty děti si svůj osud nevybraly a bez pomoci ho nemohou ani ovlivnit, proto tolik uznávám práci organizace UNICEF, která nejenže děti zachraňuje z bezprostředního nebezpečí smrti, ale zároveň je vrací do škol, učí je jak např. pěstovat potraviny, zkrátka jak se postarat o sebe i své okolí. O programech UNICEF bychom mohli mluvit velmi dlouho, ale miliony zachráněných či ochráněných dětských životů ročně mluví za vše. Když se dostanete do míst, kde UNICEF působí, děsíte se a stydíte zároveň za to, že jste nepomáhali dřív.

8) Hloupá otázka na závěr, ale věřím, že je to otázka, kterou by ti dal každý malý kluk se svým snem v kapse, tedy, jaké je to stát se hvězdou profesionálního hokeje v NHL, být slavný, bohatý, úspěšný?

Nese to s sebou výhody i nevýhody jako všechno, ale přesně na tohle - "být slavný, bohatý, atd." - nesmíte myslet ani vy ani rodiče, když chcete v hokeji uspět. Pokud do toho jdete od začátku s tímhle cílem, není to dobře. Musíte na sobě makat, milovat hokej, snažit se být nejlepší a dělat pro to víc než ostatní, prostě práce, práce, práce a to ostatní, ta třešnička na dortu v podobě uznání a dalších výhod, přijde až na konec. Možná…

Patrik Eliáš