Jsem zmizelý před světem, abych trochu vydechl. Veronika a si pochroumala v Mikulově nohu a tak měním kolo dnes za auto a vyrážíme na poznávačku Třebíčska. Jako každé ráno, zatímco ostatní ještě spí, vyrážím běhat po okolí Budíkovic (1). Jsou tu krásné louky, tak běhám bos (pak si ze mně dělaj legraci, když se vytahuju, jak souzním s přírodou..) Zámek Jaroměřice (2,3), solární elektrárna (4), zámek Moravský Krumlov (5), rub a líc Muchovy epopeje (6), tohle mi přidělili za ženu na sociálce (7), toto (8) by měl být rozrazil klasnatý v nádherné Mohelnské hadcové stepi, v pozadí Dukovany, boží muka (9) tamtéž.