Všichni někam míříme. Na jednu, nebo druhou stranu. Mé kroky vedou do budovy SSŽ, aneb do práce, kde se mimo jiné topím v číslech. Cestou z práce se stavuji na poště a samozřejmě u vetešnictví. Tuším, že se v něm dá najít mnoho krásných pokladů, co by se mi hodily, ale raději se koukám jen venku. V naší ulici se objevil zákaz vjezdu, tak raději mizím do našeho domu, abych vypátrala, kudy a kam mám jít dále. Počítač vydal důležitou informaci, a tak pádím na svéWOLné setkání. Martinka nám nechtěla kouřit pod nosy, nebo se celou dobu hlásila o slovo, přeberte si to :-)