Ráno jdu do Penny pro jogurty, nějak jsem na ně v pátek zapomněl a teď nemám co snídat. Nezastírám, že jdu rád, je tam první krásně namrzlé ráno do kterého nakukuje sluníčko a tak si beru foťák. Podzimu to sluší i v namrzlém hávu. Dopoledne hledím na to nadělení venku. Je tam smog, že není viděl na krok. Musíme do toho vyrazit, nahromadily se nám úkolečky, jako několik reklamací, výměny kolků, nákupy, zaplacení bytu a podobně. Smogovou fotku od vodárny věnuji Zdeňkovi Dvořákovi, právě nás předjelo nádherné Mini v závodní úpravě. Když jsem kupovali naše současné santaféčko, vážně jsme o Minikovi uvažovali. Pak jsem ale nějak ztratil nervy a vzdal to. Doma večeřím jednohubky s nivou a červené víno. Anička žehlí a já vyřizuji účty, poplatky, složenky, krávy červené, nenažrané. Smogová situace stále večer trvá. Teď jsem někde četl, že Ostraváci už jsou na to zvyklí a smog jim nevadí. To vymýšlejí hovada, která nám (ne)vládnou, aby zmírnila či zakryla svůj lví podít na této situaci.