Tak nám ráno umřel Ferdík, táta malých morčátek..Umíral velmi bolestně, protože ochrnul po špatně aplikované injekci a já tak dostala impuls k nafocení pro nás moc smutných okamžiků, v černobílém podání..Smrt milovaného člena rodiny nás zasáhla silně, Lucka plakala tak, až z toho usnula..Ani dobrý povedený oběd a ani procházka to moc nespravily..Jde to se mnou z kopce, takové chvíle snáším moc zle a můžu si stokrát říkat, že i toto je život...Aspoň, že mám Wol, napadlo mě dnes několikrát...