Už od rána je vedro a u snídaně si losujeme kdo s kým jede v autě - asi jedu sama se sebou. Vyrážíme do Osvětimi, kde si projdeme vyhlazovací tábory Auschwitz a Březinka. Je to prostě něco naprosto příšerného, co se nedá ničím vyjádřit. Ta jediná barevná fotka by měla ukázat, jak jsou ulice Auschwitz krásné, ty stromy a baráčky... vůbec nechápu, jak mohli něco takového postavit, aby v tom zabíjeli lidi. To je pro mě ten nejsilnější zážitek a celý zbytek dne myslím jen na to, že ta krásná ulice je ve skutečnosti ulicí lidského utrpení a smrti. Nezapomenutelný den.