Jemné tiché krůčky holouběte, aby nebyly tiché, tlumené, když holoubátko má nožky olepené chmýřím stromů, chodí si v papučkách po chodníku..Chmýří hebké jako hedvábí i na hlohu, je plné jakéhosi hmyzu, asi "škůdec", ale jemný:-)) Našlapuji též potichu, jdu travou a sleduji, jak schnou ponožky na dopoledním sluníčku..Nelze, než chodit tiše, po trávníku, protože stav chodníků na našem pětníku je místy tristní..A kvete bez a voní..Vyperu a pověsím to ven, na vzduch, myslím si..Jenže počasí mě doběhlo:-)A suším tak doma..A děláme si každý to, co máme rádi..Někdo hraje, někdo fotí..Před lety ještě věc nevídaná, uchované okamžiky sdílené vedle v pokoji s taťkou..