Po pauze, kdy mi bylo na nic a většinu mého pohybu tvořil přesun z křesla do postele, jsem šťastná, že konečně chodím jako člověk, je mi líp a dokonce mám chuť jít do školy (což samo o sobě vypovídá, že už to je doma k nevydržení). Už se mi vrátila i chuť na jídlo, ke Dni dětí jsem dostala knížku receptů na muffiny a košíčky, tak brzo třeba něco vyzkouším. Odpoledne už i delší procházka kolem nedávno bouraných domků a stroje v lomu, ve vodě si tam lebedí nějaký mlok či co a po cestě potkávám slimáky. Nemám je ráda, ale tenhle byl takový jiný - velký a měl takový pěkný "design". :-) Spát můžu jít s čerstvým vzduchem v plících i v hlavě..