Jak jinak, zase letím do práce a v práci nefotím. Stále nějak nevím, zda normálně okatě mohu :-( Ale opět dnes bylo řečeno, že bych měla někdy fotit firmě naší kávu :-) Kdy, to asi neví nikdo :-) Naštěstí vycházím ven, když už neprší, ačkoliv všude je mokro. Jdu se projít alespoň jednu zastávku a zjišťuji, že nám nějak hodně stoupá hladina řeky. Labuťák nervozně krouží u břehu - vždyť kousek vedle na břehu, sedí manželka v hnízdě. Našla jsem první letošní houbu. Vracím se domů, do tepla a vařím si jednoduchou večeři. Na film se koukám z postýlky a při usínání sem tam ještě dohlédnu na strop.